Scéna.cz 

Marná lásky snaha - hravost a hloubka, láska a ironie

Letošní ročník Letních shakespearovských slavností patří komedii MARNÁ LÁSKY SNAHA. Dvorní překladatel slavností Martin Hilský ji řadí mezi své nejoblíbenější. Díky velkému množství slovních hříček mu dává možnost předvést překladatelský um v plné kráse a libozvučnosti. Režisérem inscenace se stal Filip Nuckolls. Scénu vytvořil Lukáš Kuchinka, kostýmy navrhla Sylva Zimula Hanáková. Hudbu zkomponoval Daniel Fikejz.

Prostor Nejvyššího purkrabství nabízí majestátní zeď v pozadí. Scénograf Lukáš Kuchinka doplnil altánek s kašnou a vše vizuálně propojil. Sylva Zimula Hanáková nabídla barvitě hýřivé kostýmy s odkazem na historické souvislosti, ale zároveň popustila uzdu fantazie a tak máme možnost vidět nápadité módní kreace.
Čtveřice navarských pánů složí v dobré víře slib, že se po tři léta budou věnovat pouze studiu, a nenechají se rozptylovat zábavou. Problém nastane příjezdem francouzské princezny spolu s dvorními dámami.
Režisér Filip Nuckolls staví tyto dvě skupiny proti sobě, podobně jako dva mančafty nebo rivaly ze sousedních vesnic. Nastává určité hašteření, vzájemná provokace a trumfování. To vše míněno v dobrém a v patřičné herecké nadsázce. Velký potlesk vzbudil příchod pánu v převleku za Rusy (toto je dané v Shakespearově originále, není to žádná aktualizace textu). Příslušné dvoření pánů v těchto převlecích vyvolá patřičnou reakci publika. Jiné textové vložky ovšem působí násilně až trapně, např. zmínka o Babišovi nebo použité vulgarity Boyetem (Jiří Vyorálek). Tato místa opravdu snižují úroveň inscenace a nejsou na místě.

Dynamiku inscenace po herecké stránce drží Filip Březina, Ferdinand, král navarský. Jeho zamilovanost, kterou brzdí královský slib, je divákům podávaná velmi přesvědčivě. Podobně na výbornou lze hodnotit výkon Lukáše Příkazkého coby Birona. Vskutku přesný a výstižný ironik. Anna Fialová coby princezna francouzská drží otěže svého přesvědčení pevně v rukou. I ostatní zaslouží pochvalu. Problém některých postav jako je roztěkaná Žakeneta (Marie Štípková) nebo podobně potrhlý Kotrba - Jiří Maryško a don Armado - Adam Ernest je, že jsou spíše v pozadí. Dvojice učenců Holoferna (Petr Čtvrtníček) a Nathana (Leoš Noha) se zase zdají být naprosto zbytečné.

Ve svém výsledku je hra skutečnou oslavou citů, zejména lásky. Není možné říct, že by daná hra byla marná. Naopak i přes svou opulentnost dává vyniknout hravosti všech hříček a dvojsmyslů. Tady je určitá míra vážnosti na místě.

www.shakespeare.cz