Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Mlynářova opička (Národní divadlo) Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Galerie/Navigace
/
 
Přáníčka.net 
 
 
 
Hlasování Za moderní architekturou - Praha
Trasa vycházky začíná na Těšnově, odtud ulicí Na Poříčí s odbočkou na Petrské náměstí a dále po bývalých hradbách: Revoluční, Nám. Republiky, Na Příkopech, Na Můstku, Václavské náměstí, Jungmannovo náměstí, Národní třída. Průvodcem byl Matěj Žaloudek, který představil Prahu z pohledu architekta. Zajímavý byl jeho pohled na možnost dalšího rozvoje území, jaké otázky řeší obec architektů…
Mnoho staveb bylo ve své době unikátními – např. Obchodní dům Bílá Labuť byl největším a nejmodernějším ve střední Evropě. Senzací bylo umístění eskalátoru poprvé v interiéru. Mnoho staveb jezdí obdivovat z celého světa – pasáž Černá růže, která se honosí ve skle, jsou zde použité luxféry. U mnohých staveb řešili architekti ve své době unikátní technologie – Lindlův dům, první železobetonová pilířová stavba se zavěšenou skleněnou fasádou. Na vycházce nás zaujaly rohové domy, ty musí mít věž. Opomenout nelze kubistickou lampu architekta Králíčka. Skleněnou stavbu Nové scény.
Na jednotlivých stavbách je vidět, že architektura je živý organismus. Kolik odvahy bylo ve své době potřeba v prosazování nápadů a uplatnění nových technologií, které jsou dnes samozřejmé. Kolik otázek vyvolává estetická úroveň architektury. Jak bolestivé musí být někdy rozhodnutí, které budovy odstranit. Neváhejte a vykročte spolu s námi za moderní architekturou v Praze.
| Josef Meszáros   9.7.2014 |

Prosklený roh budovy ČKD, architekti Jan Šrámek, Alena Šrámková (1977-78). Prosklený roh budovy ČKD, architekti Jan Šrámek, Alena Šrámková (1977-78).   Prostor po bývalém nádraží Těšnov, které muselo ustoupit magistrále v 80. letech minulého století. Prostor po bývalém nádraží Těšnov, které muselo ustoupit magistrále v 80. letech minulého století.   Muzeum Hlavního města Prahy – kulturní památka ČR, novorenesanční sloh podle návrhů arch. Antonína Balšánka (1896-1898).
Muzeum Hlavního města Prahy – kulturní památka ČR, novorenesanční sloh podle návrhů arch. Antonína Balšánka (1896-1898).
McDonalds – oceněná stavba, která oživila prostor pod magistrálou. McDonalds – oceněná stavba, která oživila prostor pod magistrálou.   Palác Archa – původně Banka československých legií podle návrhu arch. Josefa Gočára ve stylu rondokubismu. Světový unikát. Palác Archa – původně Banka československých legií podle návrhu arch. Josefa Gočára ve stylu rondokubismu. Světový unikát.   Bílá Labuť – původně sladovnické domy, odtud název. Funkcionalistický obchodní dům arch. Josefa Kitricha a Josefa Hrubého pro obchodníky Brouka a Babku (30. léta 20. st.).
Bílá Labuť – původně sladovnické domy, odtud název. Funkcionalistický obchodní dům arch. Josefa Kitricha a Josefa Hrubého pro obchodníky Brouka a Babku (30. léta 20. st.).
Bílá Labuť – výkladce obložené nerezovu ocelí, přístupné oku ze tří stran. Bílá Labuť – výkladce obložené nerezovu ocelí, přístupné oku ze tří stran.   Bytový dům s tělocvičnou Cena Gran Prix architektů 2011 – startovní byty. Bytový dům s tělocvičnou Cena Gran Prix architektů 2011 – startovní byty.   Revoluční ulice – uliční fronta.
Revoluční ulice – uliční fronta.
Pojišťovna Slávia, objekt postavený ve 30. letech 20. st. Propojený s Kotvou. Pojišťovna Slávia, objekt postavený ve 30. letech 20. st. Propojený s Kotvou.   Kasárny J. z Poděbrad / Josefské kasárny - dnešní průčelí vystavěno 1857-1861, autory projektu byli zřejmě Eduard van der Nüll a Alfred Sicard von Sicardburg. Některé prameny uvádějí K. Pichala. Nejvíce zaujme atika zakončená cimbuřím ve stylu tudorovské gotiky. Kasárny J. z Poděbrad / Josefské kasárny - dnešní průčelí vystavěno 1857-1861, autory projektu byli zřejmě Eduard van der Nüll a Alfred Sicard von Sicardburg. Některé prameny uvádějí K. Pichala. Nejvíce zaujme atika zakončená cimbuřím ve stylu tudorovské gotiky.   OD Kotva, na místě bývalé katovny a kostela sv. Benedikta. Vznikla mezi lety 1970 a 1975 podle návrhu českých architektů manželů Věry Machoninové a Vladimíra Machonina.
OD Kotva, na místě bývalé katovny a kostela sv. Benedikta. Vznikla mezi lety 1970 a 1975 podle návrhu českých architektů manželů Věry Machoninové a Vladimíra Machonina.
Náměstí republiky – choďte kudy chcete. Nejsou zde přechody ani obrubníky, jednotlivé druhy kominikací jsou rozlišené materiálem. Náměstí republiky – choďte kudy chcete. Nejsou zde přechody ani obrubníky, jednotlivé druhy kominikací jsou rozlišené materiálem.   Náměstí republiky – detail komunikace. Náměstí republiky – detail komunikace.   Obecní dům – secesní stavba v sousedství Prašné brány, byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: M. Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler.
Obecní dům – secesní stavba v sousedství Prašné brány, byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: M. Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler.
Dnešní budova České národní banky byla původně postavena jako bankovní dům pro Živnostenskou banku v letech 1935 až 1942 podle projektu Františka Roitha na místě původní Živnostenské banky z roku 1900 a sousedících hotelů. Dnešní budova České národní banky byla původně postavena jako bankovní dům pro Živnostenskou banku v letech 1935 až 1942 podle projektu Františka Roitha na místě původní Živnostenské banky z roku 1900 a sousedících hotelů.   Prašná brána - dnešní vzhled získala až za pseudogotické puristické úpravy v letech 1878–1886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Prašná brána - dnešní vzhled získala až za pseudogotické puristické úpravy v letech 1878–1886, kterou vedl architekt Josef Mocker.   Na Příkopech.
Na Příkopech.
Kostel sv. Kříže - byl postaven v empírovém stylu v letech 1816-1824. Autorem projektu je architekt Jindřich Fisher, stavitelem byl Jindřich Hausknecht. Kostel sv. Kříže - byl postaven v empírovém stylu v letech 1816-1824. Autorem projektu je architekt Jindřich Fisher, stavitelem byl Jindřich Hausknecht.   Palác Myslbek - Po demolici budovy banky Union v roce 1926 v místě dnešního paláce vznikla stavební proluka. Od 30. do 50. let zde stál pavilon umělecké skupiny Myslbek, po kterém proluka získala svoje jméno, zbytek pozemku pak byl upraven jako park. Budova otevřena na podzim 1996. Palác Myslbek - Po demolici budovy banky Union v roce 1926 v místě dnešního paláce vznikla stavební proluka. Od 30. do 50. let zde stál pavilon umělecké skupiny Myslbek, po kterém proluka získala svoje jméno, zbytek pozemku pak byl upraven jako park. Budova otevřena na podzim 1996.   Dětský dům - v nárožním klasicistním domě U modrého raka, čp. 583, byl exkluzivní obchod zvaný Bazar Parisien S. Federera s prodejem kravat a pánského luxusního zboží a kavárna Central.
Dětský dům - v nárožním klasicistním domě U modrého raka, čp. 583, byl exkluzivní obchod zvaný Bazar Parisien S. Federera s prodejem kravat a pánského luxusního zboží a kavárna Central.
Dětský dům - dům a dva další v Havířské ulici (čp. 582, 581) byly zbořeny v roce 1927 a na jejich místě postavena funkcionalistická budova pojišťovny Praha dle projektu L. Kysely. Její adaptaci na Dětský dům provedl v letech 1950-1952 F. Cubr. Dětský dům - dům a dva další v Havířské ulici (čp. 582, 581) byly zbořeny v roce 1927 a na jejich místě postavena funkcionalistická budova pojišťovny Praha dle projektu L. Kysely. Její adaptaci na Dětský dům provedl v letech 1950-1952 F. Cubr.   Komplex budov Černá růže je pojmenován podle starobylého domu s průčelím do dnešní ul. Na Příkopě, který měl bohatou minulost a znamení černé růže. Komplex budov Černá růže je pojmenován podle starobylého domu s průčelím do dnešní ul. Na Příkopě, který měl bohatou minulost a znamení černé růže.   Černá růže - stavitel Jan Josef Wirchov, architekt Jan Jindřich Frenzel,  architekt Josef Fanta upravil v novorenesančním stylu.
Černá růže - stavitel Jan Josef Wirchov, architekt Jan Jindřich Frenzel, architekt Josef Fanta upravil v novorenesančním stylu.
Černá růže – pohled do pasáže. Černá růže – pohled do pasáže.   Dětský dům – oblé nároží, detail. Dětský dům – oblé nároží, detail.   Palác Euro - Budovu projektovala firma DaM spol. s r.o., na projektu spolupracovali architekti Richard Doležal, Petr Malinský, Martin Kotík, Petr Burian, Michal Pokorný. Palác byl dokončen v roce 2002.
Palác Euro - Budovu projektovala firma DaM spol. s r.o., na projektu spolupracovali architekti Richard Doležal, Petr Malinský, Martin Kotík, Petr Burian, Michal Pokorný. Palác byl dokončen v roce 2002.
Palác Koruna - stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Spinků. Palác projektovali architekti Antonín Pfeiffer a Matěj Blecha. Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí. Palác Koruna - stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Spinků. Palác projektovali architekti Antonín Pfeiffer a Matěj Blecha. Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí.   Dám Na můstku – budova ČKD byla realizována v letech 1977-78 podle návrhu Ing. arch. Jana Šrámka a Ing. akad. arch. Aleny Šrámkové. Dám Na můstku – budova ČKD byla realizována v letech 1977-78 podle návrhu Ing. arch. Jana Šrámka a Ing. akad. arch. Aleny Šrámkové.   Baťův palác, či Baťův dům obuvi, zvaný též „skleněný“, kdysi „Dům služeb“, je funkcionalistická obchodní budova. Navrhlo technické oddělení technickým oddělením Baťových závodů, za účasti architektů Františka Kysely, Františka Lydie Gahury a Josefa Gočára.
Baťův palác, či Baťův dům obuvi, zvaný též „skleněný“, kdysi „Dům služeb“, je funkcionalistická obchodní budova. Navrhlo technické oddělení technickým oddělením Baťových závodů, za účasti architektů Františka Kysely, Františka Lydie Gahury a Josefa Gočára.
Lindtova pasáž – detail, první funkcionalistická budova. Lindtova pasáž – detail, první funkcionalistická budova.   Lindtův dům – František Kysela (1924 – 1927). Lindtův dům – František Kysela (1924 – 1927).   Baťův palác – průčelí.
Baťův palác – průčelí.
Lampa – architekt Emil Králíček. Lampa – architekt Emil Králíček.   Jungmanovo náměstí. Jungmanovo náměstí.   Palác Adria - podle návrhu arch. Josefa Zasche ve spolupráci s architektem Pavlem Janákem (1923-1924).
Palác Adria - podle návrhu arch. Josefa Zasche ve spolupráci s architektem Pavlem Janákem (1923-1924).
Palác ARA, dříve známý jako Obchodní dům Perla, projektoval Milan Babuška (1931). Palác ARA, dříve známý jako Obchodní dům Perla, projektoval Milan Babuška (1931).   Design Metropol hotel Praha. Design Metropol hotel Praha.   Design Metropol hotel Praha – přístup do kavárny je ve stejné úrovni jako chodník.
Design Metropol hotel Praha – přístup do kavárny je ve stejné úrovni jako chodník.
Design Metropol hotel Praha – systém žaluzií v uliční frontě Národní třída. Design Metropol hotel Praha – systém žaluzií v uliční frontě Národní třída.   Máj je někdejší pojmenování obchodního domu (dnes Tesko), byl vybudován v letech 1972–1975, navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL. Máj je někdejší pojmenování obchodního domu (dnes Tesko), byl vybudován v letech 1972–1975, navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL.   Proluka Mikulanská a Národní třída – nejdražší parcela, nyní se zde buduje polyfunkční objekt Palác Národní.
Proluka Mikulanská a Národní třída – nejdražší parcela, nyní se zde buduje polyfunkční objekt Palác Národní.
Dům Pojišťovny Praha - secesní klenot od architekta Osvalda Polívky. Dům Pojišťovny Praha - secesní klenot od architekta Osvalda Polívky.   Nová scéna Národního divadla – vstupní portál. Nová scéna Národního divadla – vstupní portál.   Nová scéna – skleněné obrazovky, architekt Karel Prager (1977-1983).
Nová scéna – skleněné obrazovky, architekt Karel Prager (1977-1983).
Piazzeta Národního divadla. Piazzeta Národního divadla.   Nová scéna – skleněný objekt v centrálním schodišti. Nová scéna – skleněný objekt v centrálním schodišti.   Kavárna Nona – strop.
Kavárna Nona – strop.
 
Oznámkujte :
1 2 3 4 5
super       hrůza
 
 
Galerie /
obrazové zpravodajství z kulturních akcí, pohlednice z inscenací, koncertů a dalších
 
Top pořadí /
* Ještě žiju...
Známka: 0.55
* Tři mušketýři na Kuňce
Známka: 0.67
* Rychlé šípy / anketa
Známka: 0.76
 
Přáníčka.net 
 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru