Scéna.cz 

Avatar 4: Nový řád a jeho ztráty

Na 1. kulturním portále Scena.cz jsme publikovali sérii textů věnovaných filmu AVATAR: OHEŇ A POPEL. Uzavřeli – a zároveň neuzavřeli. Spíše jsme došli do bodu, kdy už není možné pokračovat stejným způsobem, aniž bychom změnili perspektivu. Nejde totiž jen o to, zda se třetí díl podařil, zda James Cameron vsadil na správné karty kontinuity, ani o to, zda „nehybnost“ není ve skutečnosti rafinovanou strategií. Jde o to, že svět, v němž tyto filmy vznikají – a jsou viděny a čteny – se mění rychleji než kdykoli dřív. A Cameron to ví.

Ví také, že má v ruce storyboard dalších dvou filmů. Základní časový rámec je daný: Avatar 4 má přijít v roce 2029, pátý díl o dva roky později. Technologie zkracují výrobní procesy, které dříve trvaly dekády, a filmový spektákl se tak stává spíše konstantou než výjimkou. Jenže co scénář? Co svět, který má být skrze film vyprávěn? Ten se nezrychluje technologicky – ten se atomicky rozpadá a znovu skládá v reálném čase.
Stačí se podívat na dějiny válek jako na dějiny šíření informací. Třicetiletá válka se šířila rychlostí koně a ústního podání. První a druhá světová válka vstoupily do domácností skrze rádio a telegraf. Válka v Perském zálivu se poprvé odehrávala v přímém televizním přenosu. A dnes? Dnes se konflikty odehrávají především ve válce informací – v obrazech, fejcích, manipulacích, algoritmech. Události se nevyvíjejí, ale eskalují. A v tomto světě Cameron znovu otevírá Pandoru.

Otevřená Pandora

Pandora přitom nikdy nebyla jen planetou. Byla od počátku metaforou – a dnes se stále zřetelněji ukazuje jako varování. V řeckém mýtu otevření Pandořiny skříňky nezpůsobí okamžitou apokalypsu. Svět se nezhroutí. Jen se změní nevratně. Naděje zůstává, ale už není nevinná. A právě s touto nevinou Cameron ve třetím díle definitivně pracuje. Svět končí světlem, rituálem, zdánlivým smířením. Nevíme, kdo zvítězil. Možná nikdo. Možná už samotná otázka vítězství ztratila smysl.
Když se dnes podíváme na Pandoru, díváme se zároveň na Zemi. Na planetu, kde každá parcela má své hranice, kde satelity sledují zrnka písku i kapky vody, kde neexistuje místo, kam by nevkročila lidská noha nebo alespoň její technologie. Máme ponorky na dně oceánů, roboty v kráterech sopek, sondy mířící k Marsu. Svět už není otevřený prostor. Je uzavřený systém. A v uzavřeném systému se každá změna násobí.
Pokud chce někdo území, zdroj nebo autoritu, musí ji získat. Ne nutně silou – někdy stačí data, energie, trpělivost. Svět se přestává dělit jen geograficky. Dělí se mentálně. A tady se Pandora začíná nápadně podobat Evropě. Staré Evropě, unavené vlastní pamětí, zmítané otázkou, zda dokáže ustát tlak mladých generací, technologií, rychlosti, proměněných hodnot. Demokracie cti a odpovědnosti se nenápadně proměňuje v demokracii ega – v systém hlasů bez následků, svobod bez mantinelů, struktur bez paměti.

Svět bez klidu

A mentalita lidí? Ta je procesem zahaleným tajemstvím. Dřevěné kostky a mechanické hračky nenávratně mizí, nahrazované dotykovými obrazovkami, na které se lidské ruce – a především prsty – přizpůsobují už v raném věku. Otázka však nezní, zda se přizpůsobují. Otázka zní: co se při tom děje s mozkem. Se synapsemi. S emocemi. Se schopností vztahu. Zvládá lidská psychika tuto rychlost? Nebo se naopak stává křehčí, náchylnější ke kolapsu, únavě, ztrátě orientace? Promítá se tento posun do našich reakcí vůči druhým – a s druhými – dokonce i uvnitř vlastních rodin?
Klid se z veřejného prostoru vytrácí nenápadně. Ne dramatem, ale rozvolněním hranic. Pravidla nezmizela – jen přestala být sdílená. Pohyb se zrychlil, odpovědnost zpomalila. Místa, která kdysi nabízela orientaci, dnes připomínají průchozí zóny bez paměti. Nejde o jednotlivé excesy, ale o celkový tón světa, v němž se řád jeví jako obtěžující relikt a chaos jako přijatelný standard.
Právě zde vstupuje do hry Eywa – nikoli jako božstvo, ale jako princip klidu a paměti. Eywa dává Pandoře jistotu rytmu, kontinuitu vztahů a vědomí následků. Kiri tento řád instinktivně vnímá, i když jej nedokáže vždy pojmenovat. Její rozhodnutí zachránit Spidera nebylo systémové ani strategické. Bylo lidské. Bylo sesterské. A právě proto zásadní. Nebylo bez odpovědnosti – naopak. Bylo jejím rozhodnutím, její volbou. Následky však nejsou soukromé. Jsou sdílené. A především nevratné.
Cameron tento proces nepopisuje přímo. Pracuje s podobenstvím. Stejně jako biblická podobenství nemluvila o zemědělství, ale o víře, nemluví Avatar o modrých bytostech, ale o nás. O světě, který už nemůže předstírat nevinnost.

Děti nového řádu

Budoucnost Pandory – a možná i světa – se přitom nerodí u vůdců. Rodí se u dětí. U těch, kteří do nového řádu vstupují bez možnosti volby. Kiri, paměť Eywy, vidí víc, než je bezpečné. Je mostem, ale také rizikem – čím hlubší napojení, tím menší svoboda. Tsireya, zrozená v řádu a tradici, představuje kontinuitu, která svět udržuje, ale málokdy mění. Spider, nezařaditelný, je etickou trhlinou systému – ne proto, že by byl zrádcem, ale proto, že nutí přepsat pravidla. A Pril, dítě narozené v chaosu války, zachráněné ženou z jiného klanu, vstupuje do světa už poznamenaného vinou. Možná nebude rozhodující ten, kdo jedná. Ale ten, pro koho se jednat musí.
Nový řád, pokud má vzniknout, nebude návratem k čisté Pandoře ani triumfem člověka. Vznikne v konfliktu paměti a budoucnosti, kontinuity a transformace, souhlasu a oběti. Jake Sully už v tomto světě není architektem. Je pamětí oběti. A otcové v mýtech budoucnost nepíší – pouze ji předávají.
Člověk se nikdy nevzdal poznání. Ne z touhy po zlu, ale z nutnosti přežít. Avatar 4 se možná nebude ptát, zda má člověk právo na Pandoru. Spíše se zeptá, zda dokáže přijmout cenu soužití. Nejde o ekologii. Jde o etiku.
Tento text není předpovědí. Je pokusem číst film jako zrcadlo světa, nikoli jako návod. Pandora byla otevřena. Člověk se nevzdá. A nový řád – pokud vznikne – nebude čistý. Ale možná bude pravdivý.

Autor: Josef Meszáros, učitel informatiky, který dlouhodobě mapuje živé umění.

👉 Avatar: Tři životy jednoho slova

👉 Avatar: Když technologie začnou dýchat

👉 Avatar: Když kontinuita přestane být jistotou

👉 Avatar 3: Oheň a popel – Toto jsou naše hříchy

📘 www.falcon.cz